Články pro štítek: literární dokument

Blanka Kirchner:
Příběh konstruovat neumím, jen zaznamenávat a dávat do souvislostí

Říj 11, 2019

Blanka Kirchner (1982) je absolventkou Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FUD UJEP) v Ústí nad Labem, oborů fotografie a digitální média. Její dokumentující umělecké aktivity vycházejí zejména ze systematicky produkovaných denních záznamů, deníkových zápisků, autorských textů, korespondencí a různých slovních a větných happeningů. Její práce vyšly knižně – jako katalogy k výstavám – pod názvy Pět žen. Jedna věta denně (2018) a Nikdo nikdy nepochopí, jaké to je, být někým jiným (2014).

Číst dál

Zuzana Štefková:
Osobní zkušenost je důležitá

Říj 9, 2019

Zuzana Štefková (1977) je kritička a kurátorka umění, zabývá se genderovými, sociálními a politickými aspekty v umění. Doktorát získala v oboru dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V rámci přednášek na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM) uspořádala dokumentární knižní projekt Svědectví: Ženským hlasem (2012), který představuje názory třinácti významných umělkyň a teoretiček umění působících v českém prostředí. Působí na Ústavu pro dějiny umění FF UK.

Číst dál

Eleanore Rasmussenová:
Nevěřím ničemu, co si sama neohmatám

Říj 7, 2019

Eleanore Rasmussenová (1947) je česká etnografka, dokumentaristka, fotografka a autorka cestopisů Tykvové děti (1986), Lidé z Baffinova ostrova (1989) a Děti severských šamanů (1995). Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU) absolvovala dokument, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) obor etnografie. V roce 1993 vydala knihu Národnosti v České republice. Své cestopisné práce publikovala mimo jiné v časopisech Svět v obrazech, Mladý svět, Reflex, Lidé a Země, Nový orient, Přísně tajné nebo Regenerace. Psala také pro odborný časopis Múzeum Slovenského národního muzea. Jejím bratrem je dokumentarista a producent Karel Kopš.

Číst dál

Petra Procházková:
Největší lež je pravda vytržená z kontextu

Říj 2, 2019

Petra Procházková (*1964) je česká novinářka, dokumentaristka, zpravodajka z válečných konfliktů a humanitární pracovnice, absolventka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy (FŽ UK). Dvacet sedm let pracovala jako reportérka pro redakci Lidových novin, odkud však v září 2018 přešla do nově vznikajícího Deníku N. V roce 1994 založila spolu s Jaromírem Štětinou novinářskou agenturu Epicentrum, v roce 2001 s Janou Hradilkovou občanské sdružení Berkat pomáhající uprchlíkům. Je autorkou knih Aluminiová královna (2003) a Frišta (2004).

Číst dál

Alena Wagnerová:
Podstatou skutečné rovnoprávnosti a emancipace žen je právo na vlastní výklad světa

Říj 1, 2019

Alena Wagnerová (1936) je spisovatelka, překladatelka a publicistka žijící v Praze a od roku 1969 také v německém Saarbrückenu. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala biologii a pedagogiku, později se však věnovala především literární činnosti. Ve své tvorbě zpracovala mimo jiné osudy Mileny Jesenské (Milena Jesenská 2015), rodiny Hermanna Kafky (V ohnisku nepokoje: Hermann Kafka a jeho rodina 2003) a Sidonie Nádherné (Sidonie Nádherná a konec střední Evropy 2010). Je autorkou přelomové studie o feminismu Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm (2017). Třemi knihami rozhovorů se sudetskými Němci vydanými německy i česky, Odsunuté vzpomínky (1993), Neodsunuté vzpomínky (2000), A zapomenuti vejdeme do dějin… (2010), a spoluprací na projektu Paměť žen se profilovala jako orální historička. V letech 2003–2007 byla vedoucí orálněhistorické skupiny projektu české vlády dokumentující osudy aktivních odpůrců nacismu. Je držitelkou ceny Pelikán 2005 udělované časopisem Listy za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog a ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky.

Číst dál

Marcela Linková:
Pro mě bylo vždy zásadní přistupovat ke všem mým komunikačním partnerům a partnerkám otevřeně, s respektem

Říj 1, 2019

Marcela Linková (1974) je česká socioložka, doktorát získala na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (ISS FSV UK). Působí jako vedoucí výzkumného oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda v rámci Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (SOÚ AV ČR). Zabývá se zejména genderovou rovností ve vědě, byla například jednou z autorek studie Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (2013). V roce 2017 spolueditovala knihu Gender and Neoliberalism in Czech Academia a spolu s Mary Frank Fox a Kjersten Bunker Whittington přispěla do 4. vydání The Handbook of Science and Technology Studies. Působí v Česku i v zahraničí, je členkou řady expertních a poradních orgánů, mimo jiné Evropské komise. S Naďou Strakovou je editorkou knihy Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent (2017), která přináší rozhovory s chartistkami a disidentkami. V roce 2017 se též účastnila International Visitor Leadership Programme „Women in STEM“. Jejím mužem je spisovatel a hudebník Tobiáš Jirous, syn historičky umění a signatářky Charty 77 Věry Jirousové.

Číst dál

Petra Dvořáková:
Někteří lidi jsou jako dravci, ale to je mně cizí

Zář 27, 2019

Petra Dvořáková (1977) je spisovatelka a scenáristka. Po střední zdravotnické škole vystudovala dálkově filozofii na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity (FF MU). V nakladatelství Host publikovala mimo jiné do deníků stylizovaný příběh o anorexii Já jsem hlad (2009), povídkovou knihu Sítě: Příběhy (ne)sebevědomí (2016), kde má povídka Ještě jednou letět formu osobní korespondence, nebo román Dědina (2018). Za knihu rozhovorů o víře Proměněné sny (2006) získala cenu Magnesia Litera, za dětskou knihu Julie mezi slovy (2013) Zlatou stuhu.

Číst dál

Michaela Peško Banzetová:
Kdybych dala do názvu knihy slovo „umělkyně“, pro některé lidi získá titul úplně jiný význam

Zář 4, 2019

Michaela Peško Banzetová (1986) je historička výtvarného umění a publicistka žijící napůl v Londýně, napůl v Brně. V rámci doktorátu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického (FaVU VUT) se zabývala marketingovými strategiemi obchodu s uměním (Marketingové strategie obchodu s uměním se zaměřením na současnou českou výtvarnou scénu, 2017). Vydala dvě knihy rozhovorů – se ženami-umělkyněmi pod názvem Co to znamená být (úspěšným) umělcem (2017) a s českými galeristy a galeristkami O práci galeristy a trhu se současným uměním (2016).

Číst dál

Dagmar Steinová:
Do určitých věcí jiným lidem nic není

Srp 30, 2019

Dagmar Steinová (1922) je česká překladatelka a spisovatelka. O svém životě spojeném s politickými zvraty i osudy významných českých i zahraničních osobností napsala dvě knihy memoárů – Vzpomínání (2007) a Co zbylo v paměti (2014). Studovala mimo jiné na University of London, v Oxfordu nebo na University College Leicester. Za druhé světové války i krátce po ní pracovala pro československé ministerstvo zahraničních věcí, později pro Československý státní film, Svaz československých spisovatelů, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění nebo Svaz nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působila na volné noze jako tlumočnice a překladatelka.

Číst dál

Blanka Zubáková:
Je otázkou svědomí, jestli je správné publikovat úplně všechno

Srp 22, 2019

Blanka Zubáková, rozená Jedličková (1987), vystudovala obor Kulturní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice (FF UPa). Je odbornou pracovnicí Oddělení dějin 20. století v Historickém ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR). Zaměřuje se na sociální a kulturní dějiny první poloviny 20. století, dějiny protinacistického odboje a gender history. V roce 2016 získala Magnesii Literu v kategorii DILIA objev roku za knihu Ženy na rozcestí: Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945 (2015).

Číst dál

Judita Matyášová:
Je to jako běžet s člověkem a držet ho za ruku

Kvě 10, 2019

Judita Matyášová (1979) je novinářka; léta psala do Lidových novin, nově spolupracuje s týdeníkem Vlasta. Je autorkou knihy Přátelství navzdory Hitlerovi (2013) o židovských dětech zachráněných z Československa přesunem do Dánska, na jejíž motivy natočila režisérka Nataša Dudinski dokumentární film Na Sever (2015). Je autorkou textů knihy o Franzi Kafkovi (Jindra, Jan – Matyášová, Judita: Na cestách s Franzem Kafkou: Slavná i neznámá místa v Čechách a Evropě, 2009). Specializuje se na orální historii a pátrání po osudech polozapomenutých lidí. Na školách pořádá pátrací workshopy pro náctileté, přednáší na katedře žurnalistiky FSV UK. V rámci doktorátu na FHS UK spolupracuje s městským skanzenem v dánském Aarhusu.

Číst dál

Pavla Frýdlová:
Já i moje kolegyně máme za každou z těch žen zodpovědnost

Kvě 9, 2019

Pavla Frýdlová (1948) je orální historička, spisovatelka a příležitostná dokumentární režisérka. Jako dramaturgyně pracovala na šestnácti celovečerních filmech, především pro děti a mládež. Po revoluci spoluzaložila organizaci Gender Studies, kde vedla dlouholetý orálně-historický projekt Paměť žen. Na jeho základě vytvořila řadu publikací – Všechny naše včerejšky (1998), Ženská vydrží víc než člověk (2006), Ženy mezi dvěma světy (2008) a další. Je také autorkou studie o ženském filmu ve střední a východní Evropě – FrauenFilme in Osteuropa (1996) a s Janem Bernardem napsala knihu Malá encyklopedie filmu (1988). Je autorkou řady dokumentů pro Českou televizi, v rámci kterých se často věnuje tématu žen.

Číst dál

Partneři

Hledání

kniha Ženy o ženách

Knihu Ženy o ženách si nyní můžete objednat v předprodeji na www.by-wo-men.com.

Dita Pepe: Olga Sommerová

Olga Sommerová
Foto: Dita Pepe

Nejčtenější

INSTAGRAM women_publishing

Instagram did not return a 200.

INSTAGRAM A_BOOK_DAILY

Hrdinka ve skříni #terezasemotamová #veskříni #spisovatelka #ceskaspisovatelka #zenskahrdinka #román #novel #czechwriter #womanwriter

Články pro štítek: literární dokument

Blanka Kirchner:
Příběh konstruovat neumím, jen zaznamenávat a dávat do souvislostí

Zuzana Štefková:
Osobní zkušenost je důležitá

Eleanore Rasmussenová:
Nevěřím ničemu, co si sama neohmatám

Petra Procházková:
Největší lež je pravda vytržená z kontextu

Alena Wagnerová:
Podstatou skutečné rovnoprávnosti a emancipace žen je právo na vlastní výklad světa

Marcela Linková:
Pro mě bylo vždy zásadní přistupovat ke všem mým komunikačním partnerům a partnerkám otevřeně, s respektem

Petra Dvořáková:
Někteří lidi jsou jako dravci, ale to je mně cizí

Michaela Peško Banzetová:
Kdybych dala do názvu knihy slovo „umělkyně“, pro některé lidi získá titul úplně jiný význam

Dagmar Steinová:
Do určitých věcí jiným lidem nic není

Blanka Zubáková:
Je otázkou svědomí, jestli je správné publikovat úplně všechno

Judita Matyášová:
Je to jako běžet s člověkem a držet ho za ruku