Helena Třeštíková:
Podstatou časosběrného filmu je, že točíte, co se děje, nikoli to, co si přejete
Helena Třeštíková (1949) patří k mezinárodně uznávaným filmovým dokumentaristkám. Ve své práci využívá zejména metodu časosběrného dokumentu. Její cyklus Manželské etudy (1987), respektive Manželské etudy po dvaceti letech (2006) a Manželské etudy po 35 letech (2018) zachycuje dosud pětatřicet let života šesti manželských dvojic, z nichž čtyři se v průběhu projektu rozvedly. Je autorkou řady celovečerních dokumentů, mimo jiné Marcela (2006), René (2008), Katka (2009), Mallory (2015), Soukromý vesmír (2011) nebo Strnadovi (2017). Mimo jiné v rámci projektu Paměť 20. století (2003–2007) zachytila řadu zajímavých osudů. Je sběratelkou memoárů a non-fiction literatury zejména o 20. století. Podle vyprávění překladatelky a spisovatelky Hedy Margoliové-Kovályové napsala knihu Hitler, Stalin a já (2015). S manželem, architektem, spisovatelem a sběratelem Michaelem Třeštíkem vydala několik knih reflektujících její filmovou práci, především pak filmovou studii Časosběrný dokumentární film (2015). Sběrná kniha (2017) představuje sérii rozhovorů, které s Helenou vedl novinář Pavel Kosatík. Je absolventkou a nyní i profesorkou pražské FAMU (Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění). V červenci 2019 se Helena Třeštíková stala členkou Americké filmové akademie. Je matkou filmové producentky, dokumentaristky a komunální političky Hany Třeštíkové a fotografa Tomáše Třeštíka.
Číst dál
