Olgo, popište mi, jak pracujete.
Ve své profesi potřebuju na rozdíl od dokumentaristů-pozorovatelů vyslovovat svůj názor na téma, na svět, na život, stejně jako ho vyslovují literátky, režisérky hraných filmů, výtvarnice, tedy tak, jak je vyslovován v umělecké tvorbě obecně. Ale tím, že mám k dispozici dokumentární materiál – scénář si předem nevymyslím, jako to dělají autoři hraného filmu nebo krásné literatury – musím svůj názor vybudovat z autentického materiálu, o němž předem nevím, jaký bude. Musím tedy svůj názor, tu stavbu, vystavět z autentických kamenů, a to je velké dobrodružství, to je skutečná tvorba. Skládat film mě na mé práci baví nejvíc právě proto, že do tématu vstupuju svým autorským a občanským názorem.
Dalším zážitkem, který je v dokumentární profesi fascinující, je setkání s lidmi, s nimiž bych se jinak nikdy nesetkala, a setkání s prostředím, kam bych jinak nikdy nevstoupila. Myslím, že tato setkání byla zdrojem mého lidského zrání. Dokumentaristika není klábosení u kafíčka, ale proniknutí k osobnosti a tématu, které chci filmem sdělit. Proto je vztah mezi dokumentaristou a hrdinou filmu mnohem intenzivnější než běžné společenské setkání.
Jak volíte své hrdiny?
Pro své filmy si zásadně vybírám kladné hrdiny – osobnosti, které pro svoji zemi nebo pro své bližní vykonaly něco výjimečného, cenného; osobnosti, které mohou být pro diváky vzorem. Jedinou mojí nepříkladnou hrdinkou byla zlodějka Máňa, o které jsem natočila dva filmy (Máňa, 1992; Máňa po deseti letech, 2003).
Máňa po deseti letech
Ale i ona měla pro mě půvab a šarm, soucítila jsem s jejím tragickým osudem. Točila jsem s vězni a vězeňkyněmi, viděla jsem, že stačí jedno klopýtnutí a život sjede do blátivých kolejí.
Točíte ale i „politické“ věci.
Zajímají mě společenské fenomény, děje, které se stávají dějinami. Natočila jsem třeba diptych o českých studentských revoltách dvacátého století (České studentské revolty – 60. léta, 2016; České studentské revolty – 80. léta, 2016), triptych o mluvčích Charty 77 (21 mluvčích Charty 77, 2009) a naposledy film o Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (2018). Politicko-historických filmů jsem udělala hodně, protože jsem věděla, že mojí povinností je zaznamenat činy těch statečných lidí, kteří na úkor vlastního pohodlí bojovali za demokracii a svobodu. Už na FAMU jsme se učili citát nestora anglických dokumentaristů Johna Griersona, že dokumentární film musí sloužit humanitě a demokracii.
Když jste zmínila kladné hrdiny, nebojíte se, že postavením na piedestal přestanou být pro diváky lidsky uvěřitelní, srozumitelní?
Já ti rozumím. Ale o problematických osobnostech ať dělají filmy kolegové, kteří je dělat chtějí. Anebo kteří chtějí vidět osobnost ze všech stran, ze všech plošek, i těch negativních. To není smysl mé práce a je dobře, že každý dokumentarista, každý tvůrce je jiný. Co je mi do toho, že člověk, který vykonal něco fantastického, má nějaké hříchy, a to nemyslím smrtelné. Ve společenském styku taky nikomu nelezeš do kuchyně nebo do ložnice. Já to nepotřebuju. To jsem udělala jedinkrát, a to v případě zlodějky Máni, tam to bylo nutné jako charakteristika ženy, která sešla na scestí.
Tento text je pouze fragmentem rozhovoru, který v kompletní podobě vychází v knize Ženy o ženách. Obsahuje odkazy na filmy a rozhovory, které si můžete k projektu pustit, a knihy, které si můžete přečíst.
Podívejte se na filmy, o kterých hovoří Olga Sommerová v rozhovoru pro projekt Ženy o ženách. Některé filmy si můžete promítnout rovnou prostřednictvím obrazovky Dafilms.cz, jiné načtete kliknutím na název filmu.
FILMY:
SOMMEROVÁ, Olga (2003). Bez trestu, bez pokání [dokumentární film]. Česko. ČT2, 21. 9. 2003.
SOMMEROVÁ, Olga (2017). Červená [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2016). České studentské revolty – 60. léta [televizní dokument]. Česko. ČT2, 15. 11. 2016.
SOMMEROVÁ, Olga (2016). České studentské revolty – 80. léta [televizní dokument]. Česko. ČT2, 17. 11. 2016.
SOMMEROVÁ, Olga (2002). Dana Němcová. In: GEN [televizní dokument]. Česko. ČT1, 14. 4. 2002.
SOMMEROVÁ, Olga (1994). Feminismus po česku. In: Oko – pohled na současnost [televizní dokument]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (1997). Jak se žije v nejtěžší české věznici podle Olgy Sommerové. In: Jak se žije… [televizní dokument]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2016). Jiří Brady. In: GEN [televizní dokument]. Česko. ČT1, 7. 5. 2017.
SOMMEROVÁ, Olga (2019). Jiří Suchý: Lehce s životem se prát [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2012). Magický hlas rebelky [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (1992). Máňa [dokumentární film]. Československo.
SOMMEROVÁ, Olga (2003). Máňa po deseti letech[dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (1990). Miluj bližního svého [dokumentární film]. Československo.
SOMMEROVÁ, Olga (2005). Moje 20. století [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (1997). Nesmrtelná hvězda Božena Němcová [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (1999). O čem sní ženy [dokumentární film]. Česko. ČT2, 27. 5. 2001.
SOMMEROVÁ, Olga (1999). O čem sní muži [dokumentární film]. Česko. ČT2, 1. 4. 2000.
SOMMEROVÁ, Olga (1993). Parta [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2013). Popelčin komplex [dokumentární film]. Česko. ČT art, 5. 12. 2013.
SOMMEROVÁ, Olga (1991). Přítelkyně [dokumentární film]. Československo.
SOMMEROVÁ, Olga (2008). Sedm světel [dokumentární film]. Česko. ČT2, 1. 5. 2008.
SOMMEROVÁ, Olga (1982). Ty to překonáš [dokumentární cyklus]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2012). Věra 68 [dokumentární film]. Česko.
SOMMEROVÁ, Olga (2006). Věra Roubalová. In: Ženy Charty [televizní dokument]. Česko. ČT1, 21. 1. 2007.
SOMMEROVÁ, Olga (2018). Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných [dokumentární film]. Česko. ČT2, 24. 4. 2018.
SOMMEROVÁ, Olga (2001). Ztráta víry. In: Ztracená duše národa [televizní dokument]. Česko. ČT2, 20. 1. 2003.
SOMMEROVÁ, Olga (1992). Žena, zločin a trest [dokumentární film]. Československo.
SOMMEROVÁ, Olga (2010). 21 mluvčích Charty 77 [dokumentární triptych]. Česko. ČT2, 7. 1. 2010 – 14. 1. 2010.
KNIHY:
SOMMEROVÁ, Olga (2005). O čem sní muži. Praha: Slávka Kopecká. ISBN 80-86631-34-6.
SOMMEROVÁ, Olga (2001). O čem sní ženy. Praha: HAK. ISBN 80-85910-35-7.
SOMMEROVÁ, Olga (2002). O čem sní ženy 2. Praha: Sláfka. ISBN 80-86631-02-8.
SOMMEROVÁ, Olga (2004). O čem ženy nesní 3. Praha: Slávka Kopecká. ISBN 80-86631-13-3.
